San Jacinto Battleground State Historic Site
San Jacinto Battleground State Historic Site se nachází asi 25 mil (40 km) východně od Houstonu, u ústí řeky Buffalo Bayou do zátoky Crystal Bay. Cesta z Houstonu je lemovaná četnými ropnými rafineriemi a chemickými závody.
Do parku jsme se vydali o jednom obyčejném víkendu a proto mě překvapila dlouhá kolona aut už několik kilometrů před parkem. Nejdřív jsem si myslela, že lidi čekají na trajekt přes moře, ale později vyšlo najevo, že právě tento den se náhodou konal San Jacinto Day Festival.
Vstup
Vstup do tohoto parku se neplatí, stejně tak i festival byl zdarma. Platí se jen některé atrakce (válečná loď USS Texas nebo výjezd na vrchol San Jacinto Monumentu), viz dále. Aktuální infromace hledejte na oficiálních stránkách.
San Jacinto Day Festival
Přestože do parku proudily neobvykle tisíce lidí najednou a všude kolem parkovalo velké množství aut, dařilo se organizátorům bez problémů zvládat tento nával. Obsluha nás navedla na netradiční parkovací místo na louce a mohli jsme se vydat do centra dění.
Obvykle liduprázdná silnice kolem památníku San Jacinto Monument sloužila jako hlavní třída pro občerstvovací stánky s jídlem a pitím, mobilní bankomaty a stánky řemeslníků představující návštěvníkům tehdejší historické produkty.
Některá stanoviště měla pro diváky připravený program, např. country podium, show s dravci nebo dětský koutek, kde si děti mohly hrát se zvířaty. Různorodá zábava pro děti zahrnovala také jízdu vláčkem, lukostřelbu nebo naučné programy popisující místní faunu a flóru. Pár dětí bylo vybráno na pozdější účast v bitvě, kde mohly být součástí dělostřelecké skupiny.
Bitva o nezávislost Texasu
Zjistili jsme (opět podivnou shodou okolností), že rekonstrukce bitvy začínala asi pět minut po našem příjezdu. Tak jsme se jen přesunuli o pár desítek metrů vedle na louku před monumentem, kde už byla shromážděna spousta lidí.
Někteří polehávali na dekách kolem bitevního pole (louky), jiní měli sebou svá křesílka a většina si přivezla také nezbytné mobilní lednice s občerstvením. Tento způsob zábavy se mi líbí – lidi mají pro sebe a svou rodinu dostatek prostoru a nemusí nikam chodit pro pití během show.
Kolem se pohybovalo množství lidí oblečených v dobových kostýmech.
Návštěvníci se před bitvou mohli volně procházet oběma válečnými tábory. Organizátoři se tak snažili divákům přiblížit zdější život vojáků i obyčejných lidí kolem roku 1800.
Na bitevním poli se nejdříve objevila armáda Texasanů včele s generálem Samem Houstonem, který nesl hrdě vlajku. Texasani vypadali spíš jako prostí zemědělci než jako vojáci. Neměli uniformy, nebyli tak dobře vycvičení v boji a bylo jich o pár stovek méně než protivníků.
Shromáždili se na jedné straně bitevního pole zatímco na druhé bezstarostně odpočívala sebevědomá mexická armáda Santa Anna ve stejnokrojích.
Rekonstrukce bitvy se v obou táborech zúčastnilo pár desítek mužů, ve skutečnosti bylo na mexické straně asi 1200 vojáků, na Texasské necelých 900.
Mexičani očekávali útok slabších Texasanů po rozednění 21.4.1836, ale celé dopoledne se vůbec nic nedělo a tak si odpoledne dopřáli siestu. Nechali se ukolébat svou přesilou i lepšími bojovníky. Sam Houston je právě v tuto dobu překvapil, protože většina z nich v době útoku jedla nebo spala.
Komentátor přibližoval návštevníkům akce, co se právě odehrává na bitevním poli, zatímco obě strany prováděli bojové manévry. Najížděli do válečné fronty na koních…
… a stříleli po sobě z ručních zbraní, ale i z děl. Všude byla spousta dýmu a pořádný rachot.
Významné vítězství Sama Houstona
Po několika výpadech a útocích z obou stran bitva skončila drtivým vítězstvím Texasanů za pouhých 20 minut (ve skutečnosti), během kterých pozabíjeli 600 Mexičanů a ztratili pouze 9 svých mužů.
Vůdce Texasanů Sam Houston byl při tom postřelen do kotníku. Bitva se tak stala dostatečnou odvetou za krveprolití u pevnosti Alamo (o dva měsíce dříve), ale nejen to.
Texasani získali nezávislost na Mexiku a potvrdili tak vznik samostatné Texasské republiky. Ta zůstala samostatným státem až do roku 1945, kdy byla připojena k USA.
Jak může být bitva trvající pouze 20 minut s pár stovkami mužů světově významná? Je to právě velikost území, které ovlivnila. Bitva u San Jacinta nakonec natolik oslabila vliv Mexičanů, že poté ztratili daleko větší území v celkovém rozsahu necelého 1 milionu (!) čtverečních mil až k Tichému oceánu (státy Nové Mexiko, Nevada, Arizona, Kalifornie, Utah a části Oklahomy, Kansasu, Colorada a Wyomingu), což je třetina dnešních USA.
Texas je 10x větší než Česká Republika a celková plocha připojeného území k USA (výše zmíněné státy) je větší než čtvrtina Evropy. Od vítězství Texasanů u San Jacinta je 21. duben považován za pomyslné narozeniny státu Texas.
Jak to bylo s tou nezávislostí (jiný pohled na věc)
Právě zde se generál Sam Houston stal národním hrdinou a tak po něm pojmenovali celé město. Texasani jsou na tuto událost řádně hrdí. I když možná, že nešlo jen o to, aby získali nezávislost a velké území.
Jeden Američan nám prozradil zajímavý náhled na věc, o kterém se veřejně příliš nemluví (v jiných zdrojích jsem našla jen náznaky). Texasani prý přišli na zdejší mexické území a mohli tu společně s Mexičany celkem v poklidu žít, ale bez otroků, kteří nebyli v Mexiku legální.
To se ale Texasanům moc nelíbilo a tak přišel boj “o nezávislost”. Těžko říct jak to vlastně bylo doopravdy, ale jedno je jisté – tato událost navždy zůstane zapsána v srdcích Texasanů.
Na zajištění festivalu i bitvy se podílí každý rok stovky dobrovolníků. Podobně se většinou realizuje provoz státních přírodních parků a rezervací – tj. za pomoci dobrovolníků, kteří práci vykonávají bez nároku na honorář. To je v USA poměrně časté. UPDATE: Později jsem se také jedním stala, pracovala jsem ve státním parku Brazos Bend.
Válečná loď USS Texas (BB-35)
Na druhé straně silnice od bitevního pole ústí plavební kanál Houston Ship Channel (původně řeka Buffalo Bayou) do zátoky a právě zde také kotví válečná loď USS Texas (BB-35).
Jde o vůbec první americkou loď, která se stala památným muzeem (National Historical Landmark). USS Texas se účastnila obou světových válek a získala pěti-hvězdičkové válečné ocenění.
Poplatky za vstup jsou celkem vysoké (12 dolarů za dospělou osobu), ale lze se jim úplně vyhnout, pokud vlastníte annual Texas State Parks Pass (popsaný v jiném článku).
Služba parku nabízí několik naučných programů a průvodcovaných prohlídek, včetně přenocování na lodi tak jak v minulosti přespávali námořníci. Více informací lze najít na oficiálních stránkách parku a na stránkách dobrovolníků, nadšenců nebo wikipedistů.
Vydali jsme se na loď, kde byli k dispozici zaměstnanci parku (dobrovolníci) ochotní zodpovídat zvídavé dotazy.
Nejdříve jsme prolezli prostory na palubě, zkoumali velkou munici a zaměřovali nejrůznější děla. Mají tam funkční ruční ovládání směřující dělo ve vodorovné i svislé rovině, které si může každý zkusit.
Pak jsme vylezli nahoru na věž a prohlédli si loď pekně z výšky. A nejen loď, ale i plavební kanál Houston Ship Channel s právě proplouvající velkou nákladní lodí…
… památník San Jacinto Monument…
… i sochu Sama Houstona.
Poté jsme šli prozkoumat podpalubí, kde začalo být docela vedro. Měli jsme možnost nakouknout do života námořníků na lodi, která byla v podstatě soběstačným plovoucím městem.
Našli jsme pekárnu, jídelny, stísněnou noclehárnu…
… bar…
… prádelnu, vězení, poštu i zubařskou ordinaci.
V nižších patrech podpalubí se nacházela strojovna a labyrint úzkých chodbiček, kde jsme se museli proplétat mezi potrubími, měřícími budíky a ventily.
Každá část lodi byla opatřena cedulkami s popisem, takže i bez průvodce jsme se dozvěděli zajímavé věci.
San Jacinto Museum of History
Muzeum historie se nachází přímo v “přízemí” San Jacinto Monumentu a vstup je zdarma. Mohli jsme si tu prohlédnout cenné historické předměty, sbírku 250 tisíc dokumentů a 40 tisíc knih zachycujících více než 400 let texasské historie.
San Jacinto Monument
Po krátké prohlídce muzejních artefaktů jsme se dostali k lákavé atrakci – vyhlídce z vrcholu památníku.
Zaplatili jsme vstupné 4 dolary za dospělou osobu, protože zde nebylo možné uplatnit náš Texas State Parks Pass.
Nechali jsme se vyvézt výtahem na vrchol 150 metrů vysokého pomníku San Jacinto Monument a odsud měli výhled na bažiny a lesy kolem pomníku, reflexní jezírko…
… plavební kanál Houston Ship Channel se zakotvenou lodí USS Texas…
… i kontrast divočiny a ropných rafinerií na obzoru.
Cesta do bažin, prérií a lesů
Cestou do San Jacinto State Parku jsme projížděli rozsáhlou průmyslovou oblastí plnou chemických závodů a rafinerií, kde to občas docela dost smrdělo.
UPDATE [3/2019]: není neobvyklé, že se v této průmyslové oblasti dějí nehody a občas nějaká ta chemička bouchne. Tenhle požár a výbuchy nádrží s chemikáliemi v ITC Deer Park byl docela průšvih. Po několik dnů se nad celým Houstonem vznášel hustý černý mrak viditelný přes 50 mil daleko, lidem bylo špatně a úřady přesto tvrdily, že je všechno v pohodě, vždyť nenaměřily žádné špatné hodnoty nad limit.
Moc jsem si nedovedla představit jak se najednou ocitnem z této “smradlavé chemické oblasti” rovnou v přírodním parku. A přesně to se stalo. Amerika je typická svou rozlehlostí a většími vzdálenostmi než jsme zvyklí z ČR. Takže je tam dostatek prostoru, aby se jakoby mávnutím kouzelného proutku změnily smradlavé továrny v přírodní prostředí.
“Nejdivočejší” příroda se nachází v jižní a východní části parku. Přímo od pomníku vede asfaltová naučná turistická stezka, která se po 250 metrech mění na dřevěnou lávku, protože vede přes bažiny.
Dorazili jsme na pozorovací plošinu – místní prostředí je totiž velmi bohaté nejen svou florou, ale i faunou. Zahlédli jsme cestou hodně ptáků (převážně volavek) a ještě více vážek, dále tu žijí vydry, nutrie a želvy. Místní bažiny jsou ovlivněny přílivem moře, takže poskytují domov také mořským živočichům (ryby, krabi, krevety). Typickým predátorem parku je jedovatý had cottonmouth (water moccasin).
Bažiny se cestou změnily v lehce sušší oblasti – pobřežní prérie, které byly v minulosti domovem bisonů, zajíců, ještěrek, zpěvných ptáků atd. Dřevěná lávka nás po 400 metrech dovedla do lesa, kudy cesta dále pokračovala směrem k zátoce Crystal Bay. Podél celého pobřeží vede další stezka až k jižní rekreační oblasti s piknikovými místy.
Rekreační a pikniková oblast
Směrem na jih od San Jacinto Monumentu lze dojet autem k oblasti s piknikovými stoly a grily, odkud je výhled na blízké bažiny, San Jacinto Monument…
… obří nákladní lodě plující zátokou i na ropné rafinerie na obzoru.
Nedaleko jsem pozorovala ptáky. U příjezdu byla dokonce cedule upozorňující na aligátory, ale bohužel jsem žádného nezahlédla.
Park vyniká zejména různorodostí svých atrakcí – moc se mi líbilo provedení bitvy, možnost prolézt si válečnou loď USS Texas téměř “do posledního šroubku”, výhled široko daleko z vrcholu San Jacinto Monument, ale i příroda v kontrastu s průmyslem.
Jak jsme se dostali do USA a další příhody ze života v Americe najdete v naší knížce.
Leave a Reply